Běžky jako zdroj "trvale vzestupné výkonnosti".
Kdo to kdy zkusil a nejvíce ti kdo tomu podlehli vědí, že běžkaření je tak trochu jiný sport. Ted není řeč o mazání a technce ale jen a pouze o fyzické náročnosti.
Běžky jsou spolu s veslováním jediné "čtyřúdé" /kvadripedální/ sporty. Zní to podivně, ale divné to svým způsobem je i pro organismus. Oběhový systém člověka není designován pro simultání zapojení rukou a nohou, jednoduše nemáme dost velkou pumpu. Ušetřím vás smutného srovnání se psy a koni ... Současný pohyb všech čtyř končetin vyžaduje výtečnou schopnost oběhového systému zásobit tělo zejména kyslíkem. I proto běžkaři patří mezi sportovci ke špičce co do hodnot VO2max a sledovat výsledky Koukala v Xteře, či Bauera s Jakšem na MTB je dobrým důkazem jejich schopností.
I aktivnímu hobíkovy dá zimní běžkařská příprava a celoroční uměřený trénink prováděný s láskou tolik, že je schopen úspěšně držet vynikající výkonost . Kde měl kdy možnost jet ve stopě s panem Kocumem ví o čem mluvím. Tento vitální pětašedesátník drtí v zimě soupeře nejen fištronem a strojovým tempem na klasice, v létě o parník vítězí - na celosvětové úrovni!! - v kvadriatlonu.
Nebo stačí si dát vedle sebe výsledovky série Brdman z posledních let. Neuvěřitelně stabilní skvělá výkonnost např Žižkovských tygrů Švarce, Seidla Malečka , Rajmonové Kálala, Kříže a dalších poukazuje na jejich výtečnou celoroční trénovanost a radost z pohybu. To se nedá dělat se zatnutými zuby.
